Protihluková okna problém nevyřeší?

Jen částečně, jen pro někoho, v omezené míře.

A prakticky to má mnoho háčků.

  • nová okna jsou dle nám dostupné dokumentace navržena pouze pro vybraných 19 domů v nejkritičtějších oblastech, kdežto v ochranném pásmu dráhy je ale 115 domů, hlukem jsou postiženi i lidé hned za hranicí ochranného pásma dráhy (ochranné pásmo dráhy je jen čára na papíře)
  • nová okna dají zpravidla jen na fasádu přiléhající k trati (hluk do domu ale jde i z ostatních stran, ne už tolik, ale jde a je to stále hodně)
  • nová okna dají až po realizaci rekonstrukce trati a pouze až když se měřením ukáže, že limity SHZ jsou překračovány – a z praxe víme, že měření se dá ovlivnit, vůči postiženým jsou měření diskriminující a ochota obecně není moc velká
  • nová okna instalují údajně neotvíravá (legislativní důvod)

 

  • nejlepší protihluková okna, jaká lze do rodinných domů technicky realizovat, mají neprůzvučnost pro ilustraci okolo Rw (C;Ctr) = 44 (-2; -8) dB (hmotnost takového okna včetně rámu je dle velikosti ca 60-80 kg na křídlo, více už je příliš velké riziko a problém při montáži – nutný jeřáb). Pro nízké frekvence (to jsou nákladní vlaky) platí ta hodnota 44-8, tj. 36 dB. To je maximum, které dokáže takové okno utlumit a toto jsou ještě jen laboratorní hodnoty. V praxi zvuk proniká skrz těsnění, rám, připojovací spáru. I kdyby toto super protihlukové okno reálně u nákladních vlaků utlumilo 30-40 db, tak když okolo bubnuje nákladní vlak v úrovni 100 dB, tak v místnosti za oknem zbývá 60-70 dB – a u toho se spát opravdu nedá (vzbudí vás 50 a víc, u citlivějších lidí je hranice dokonce od 40 dB).

parametry protihlukového okna

 

  • řešení v podobě instalace plastových protihlukových oken bez nucené výměny vzduchu vede k tomu, že je pak porušována stavební norma ČSN 15665/Z1 (dům nedostatečně větrá, začne se objevovat problém s plísněmi)
  • nová okna je tedy nutné instalovat včetně systému nuceného větrání – ve starých domech je ale problém, kudy vést vzduchotechnické roury – omezená možnost bourat kvůli překladům a věncům – roury tak mohou být nakonec vedeny v místnostech pod stropem
  • nucené větrání je také hlukový problém sám o sobě – přívod i výpusť vzduchu musí být na straně domu, která je od trati nejvzdálenější, jednak je v již existujících domech problém kudy tam ty roury natáhnout, hlavně ale omezit průnik hluku do domu cestou těchto větracích potrubí je u železnice sám o sobě značně složitý úkol i když se tam dá tlumič a spousta kolen
  • systém nuceného větrání musí být navržen opravdu kvalitně, aby se nešířil hluk skrze roury mezi místnostmi a především od ventilátoru
  • nucené větrání zvýší náklady na vytápění (oproti stavu, kdy se větrá omezeně jen s využitím netěsností oken) – samotný provoz systému nuceného větrání něco stojí (ventilátor má příkon řádově 100-300 W), reálná účinnost rekuperačních jednotek je orientačně okolo 70-90% (praktické zkušenosti viz například https://forum.tzb-info.cz/119695-rekuperace-ucinnost-a-kde-je-pravda), pokud je například teplota vzduchu v místnosti 20°C a venku -5°C, systém nuceného větrání dovnitř vhání vzduch o teplotě ca 13-18°C, který je nutné na těch 20°C doohřát – zpravidla zabudovanou topnou spirálou (může tak i vzniknout nesoulad mezi zdroji tepla – například pokud někdo topí akumulačními kamny na noční proud – časté ve staré zástavbě, rekuperace mu bude spotřebovávat dražší denní proud; pokud se v domě topí plynem, napojení rekuperace na plynové topení je další stavební problém, pro jehož zaplacení už v SŽDC nemusí být ochota) – tyto dodatečné náklady na vytápění SŽDC samozřejmě nehradí
  • nucené větrání v reálné praxi funguje tak, že na jedné straně domu je „špinavý“ vzduch systémem nasáván a vypouštěn ven z domu, na druhé straně domu je do domu vpouštěn „čistý“ vzduch – to také znamená, že vzduch pod tlakem skrz dům proudí, v domě, resp. v okolí výpustí vzduchu, je tak nepatrný průvan, který může být někomu nepříjemný, je tak nutné výpustě správně umístit (určitě ne nad gauč, postel, stůl) a osadit vhodnými kryty

 

  • nová okna vybírá realizační firma, materiálové provedení vám dopředu nikdo negarantuje – pokud někdo má na domě třeba eurookna, bílé plasťáky hned vedle nemusí být zrovna pěkná kombinace
  • nová okna nemusí dát na celou stranu domu – zkušenost jedné obyvatelky z Rumunské ulice je taková, že jí protihluková okna dali pouze do místnosti v horním patře a do spodního patra odmítli
  • výměna oken a instalace systému nuceného větrání je z části špinavá zednická práce – nejprve se musí sbíječkou vysekat a pilou vyřezat stará okna ze špalet, pak se osadí nová okna, následně se musí zednicky zapravit špalety; u systému nuceného větrání se musí někudy natáhnout roury, což znamená sbíječkou probourávat stěny/stropy

Instalace protihlukových oken a instalace systému pro nucené větrání jsou stavební úpravy, které musí být kvalitně naplánovány a kvalitně provedeny (záleží na mnoho detailech). Rizik je hodně. Ohlídat kvalitu provedení v situaci, kdy fakturu platí SŽDC a vy na realizační firmu nemáte jedinou páku může být obtížné.