Dlouhodobá expozice hluku může (aniž si to můžeme uvědomovat) vyvolávat negativní odezvu organizmu v mnoha oblastech, od jemnějších dopadů až po závažné. Například:
- nevyspalost,
- rozladěnost a špatná nálada,
- zažívací potíže (vlivem snížené motility střev)
- žaludeční nevolnost až případně vředy,
- napětí ve svalech,
- zvýšený cholesterol,
- změny ve srdečním tepu a tlaku,
- změny v produkci hormonů.
Tyto reakce organismu mohou probíhat, aniž bychom uvědomovali, že jsou vyvolány hlukem a můžeme je chybně připisovat jiným faktorům.
Krajská hygienická stanice ve svém rozhodnutí o hlukové výjimce Č.j.: KHSSC 52020/2016, viz zde: KHSSC 52020/2016 uvádí „Hluk jako příčina psychického stresu může způsobit exponovaným jedincům nejen zjevné újmy ve vztahu k jejich osobnímu pocitu pohody způsobené zejména rušením spánku (nevyspání, rozladěnost), ale při dlouhodobém působení i významně ohrozit jejich fyzické zdraví, zejména jako jeden z možných spouštěčů kardiovaskulárních onemocnění, především pak infarktu myokardu a hypertenze.“
Na negativní účinky expozice hladině hluku již v rozmezí 65-70 dB (!což hluk ze železnice v Černošicích v okolí trati překračuje!) upozorňuje i Státní zdravotní ústav ve své zprávě Zdravotní účinky hluku, viz zde: Zdravotní účinky hluku. V této zprávě je mimo jiné uvedeno například:
„K dalším závažným zdravotním účinkům hluku patří nepříznivé ovlivnění spánku. Působení hluku v době spánku se prokazatelně projevuje změnami fyziologických reakcí během spánku, jako jsou změny tepové frekvence, známky probuzení na EEG (spící si toto probuzení často následně neuvědomuje), změny v trvání stádií spánku, zvýšená pohyblivost ve spánku, obtížné usínání, probuzení v noci nebo příliš brzy ráno a zkrácení spánkového času. Dostatečný důkaz existuje také pro subjektivně vnímanou poruchu spánku nebo pro lékařem diagnostikovanou environmentální nespavost a pro zvýšené užívání léků na spaní [10]. Prahová hodnota (hodnota, od které se daný účinek může začínat vyskytovat u populace s normální citlivostí) pro subjektivně vnímanou poruchu spánku je uvedená v publikaci GPG EEA [5] jako hlukový ukazatel pro noc Ln 42 dB.“
Vlivy hluku a spánek jsou patrné zejména u dětí, u kterých nekvalitní spánek nemusí znamenat jen občasnou rozmrzelost, nepozornost ve škole nebo špatnou náladu, ale v dlouhodobém horizontu se může nastřádat a mít vliv na jejich duševní a fyzický vývoj.
Následující jsou odkazy na odborné články pojednávající o vlivu hluku na zdraví člověka, ze kterých jsem tyto informace také získal:
- Health implication of road, railway and aircraft noise in the European Union, National Institute for Public Health and the Environment (Ministry of Health, Welfare and Sport – Nizozemí) (zde)
- Children’s Health and the Environment, World Health Organization (zde)
- Health effects caused by noise : Evidence in the literature from the past 25 years, vědecký časopis Noise & Health (zde)
- Auditory and non-auditory effects of noise on health, US National Library of Medicine National Institutes of Health (zde)
- How noise pollution can affect your health, The Independent (zde)
- Health effects of environmental noise pollution, Australian Academy of Science (zde)
Právě proto, že naše životní prostředí je v práci, ve škole, na ulicích už tak velmi zatížené škodlivinami (hluk, smog – emise z aut, těžké kovy, stres), alespoň doma bychom měli mít klid, aby se organismus zvládl rychle regenerovat. Hluk z vlaků je to, co nám zkracuje život – a zbytečně, aniž bychom si to mnohdy uvědomovali.
